DATABÁZE

TJ04000232-V1 – DATABÁZE VÝSLEDKŮ FYZIKÁLNÍCH MODELŮ PRO STROJOVÉ UČENÍ

POPIS VÝSLEKDU

Jedná se o strukturovanou databázi výsledků agentních simulací – konkrétně časoprostorových trajektorií agentů a vypočtených hodnot komfortu integrační metodou, která je založena na jádrových funkcích reprezentujících proxemické zóny jednotlivých agentů. Tato databáze slouží jako vstup pro algoritmy strojového učení.

  • Databáze je volně dostupná ke stažení ZDE.

 

ÚVOD

Obsahem databáze je komfort, který byl vypočítaný z výsledků simulací jednotlivých modelů základních úloh. Model je stochastický a každému agentovi je zadáno pseudonáhodné číslo, díky kterému dojde k přiřazení parametrů dle daných distribucí (např. rychlost pohybu) v rámci dané simulace. Toto pseudonáhodné číslo lze algoritmicky měnit v jednotlivých simulacích, čímž je s každou další simulací dosaženo nových výstupů. Výstupy simulací tedy nelze popsat absolutní hodnotou (deterministicky), ale vždy je potřeba realizovat sadu simulací (v případě této databáze 10) a výsledky statisticky vyhodnotit.
Databáze je sestavena pro soubor základních úloh, které vycházejí z popisu nejběžnějších tvarů komunikačních prostor v budovách. Jedná se o konkrétně o tvary koridorů:

  •  přímý koridor – „I“,
  • koridor s odbočením – „L“,
  • křižovatka – „T“,
  • křižovatka – „X“,

v šířkách koridoru 1500 až 3000 mm s krokem 500 mm. Tato geometrie byla zatížena jednosměrným („uni“) prouděním, synchronním obousměrným prouděním („bidi“) a asynchronním obousměrným prouděním („bidi_asyn“). Intenzity proudění se v rámci všech úloh pohybují v rozsahu 0,1 až 4,5 os.s-1. Základní úloha typu „Křižovatka-T“ je dále ještě ztvárněna s ohledem na provoz a směr proudění osob v koridoru ve variantách „IL“ – kdy je jeden proud přímý a druhý odbočný a variantu „LL“ – kdy jsou oba proudy odbočné.

 

PODROBNÝ POPIS VARIANT

Příklad schéma základních úloh je znázorněno v Tab. 2. Měření komfortu probíhalo v pozorovaných úsecích označených šedou barvou. V těchto oblastech se nachází měřící profily označené zkratkou „P1“ až „P5“ („P20“). Komponenty, kterými agenti vstupují do modelu, jsou znázorněny žlutou čarou, naopak výstupní komponenty jsou označeny čarou zelenou. Směr pohybu agentů je označen šipkami. Rozměry jsou uvedeny v Tab.1.

 

STRUKTURA DATABÁZE

Databáze je uložena v souboru ve formátu xlsx a obsahuje veškerá data pro jednotlivé typy základních úloh, jejichž příklad je uvedený v Tab. 2. Obsah databáze tvoří následující parametry:

  • název – název úlohy zahrnující type, stream, popř. substream.• type – typ úlohy (I, L, T),
  • stream – typ proudění (uni, bidi),
  • substream – podle typu proudění pro úlohu T (v případě ostatních úloh se rovná „NaN“)
  • width – šířka koridoru [mm],
  • intensity 1 – intenzita prvního pěšího proudu [os. s-1],
  • intensity 2 – intenzita druhého pěšího proudu [os. s-1] (v případě jednosměrného proudění se rovná 0),
  • asyn – asynchronicita [%] (v případě synchronních úloh se rovná 0),
  • profile_name – číslo profilu dle schématu (názorně např. viz Tab. 2)

V dalších sloupcích souboru .csv jsou následně uvedeny statistické vlastnosti komfortu [os.m-2] (pro danou simulační sadu 10 opakování) na zvoleném profilu, pro jednotlivé body měření, které jsou od sebe vzdálené 0,05 m.

  • mean_profile_comfrot_1 – průměrná hodnota,
  • median_profile_comfort_1 – medián,
  • IQR_profile_comfort_1 – inter kvantilový rozptyl,
  • Q3_profile_comfort_1 – 75% kvantil,
  • Q1_profile_comfort_1 – 25% kvantil,
  • var_profile_comfort_1 – rozptyl,
  • midrange_profile_comfort_1 – aritmetický průměr maximální a minimální hodnoty,
  • CV_profile_comfort_1 – koeficient variace,
  • robustCV_profile_comfort_1 – robustní koeficient variace.

 

Ukázka databáze je uvedena, jako Tab. 7.